|
Když jsem auto koupil, bylo sice pojízdné, ale zralé tak do šrotu. Karoserii jsem pro usnadnění práce
posadil na vozík, tím jsem získal přístup k samostatnému rámu i karoserii a mohl jsem tak souběžně pracovat na obou částech.
Při opalování laku jsem zjistil, že zadní části karoserie tvoří "tuny" cínu, kterým byly vymodelovány křivky auta. Pod cínem
nebylo kromě zbytků rezavých plechů zhola nic (tedy byly tam jen díry).
Vyvařit jsem musel všechny nosné části, které byly uhnilé a propadlé do rámu, horní části karoserie
byly za ta léta taky notně poškozené.
Práce šla od ruky a po nástřiku původním odstínem červené barvy jsem karoserii mohl nasadit na v té době
již zrenovovaný povozek. Motor jsem nastartoval na druhý pokus, což při minimálně čtyřletém odstavení auta bylo potěšující.
|